Adolescence
Vývojové období mladého člověka mezi pubertou a ranou dospělostí, zpravidla od 11–13 do 21 let věku.
Didaktické metody a prostředky
Didaktické prostředky
Mezi didaktické prostředky patří vše, co napomáhá dosažení cílů vzdělávání. Jsou to zejména obsah, formy, principy, metody, pomůcky a didaktická technika, organizace, materiálně technické zajištění výuky.
Didaktické metody
Postupy, jimiž se učitel řídí při vyučování. Vedou žáky k výukovému cíli a činí proces učení efektivním.
Didaktické principy
Základní požadavky na vyučovací činnost učitele, aby co nejkvalitněji a nejrychleji dosáhl výukových cílů vzhledem k optimálním možnostem studujících.
Didaktické zásady
Obecná doporučení týkající se procesu vyučování. Jedná se o nejobecnější požadavky na organizování, průběh a účinnost vzdělávacího procesu, které musí být uplatňovány jako jednotný systém.
Hodnocení žáků
Učitel prostřednictvím hodnocení získává informaci o účinnosti zvolených metod výuky. Hodnocení by mělo žáka motivovat k další činnosti, podpořit ho a ukázat mu, v čem se má zlepšit a co má změnit, nikoliv ho odradit nebo demotivovat.
Instruktor
Zaměstnanec smluvního pracoviště praktického vyučování. Na pracovišti vede odbornou přípravu žáků ve formě odborného výcviku, resp. odborné praxe. Jedná se o klíčového aktéra celého vzdělávacího procesu odborného výcviku u zaměstnavatele (nadšený kvalitní instruktor dokáže správně namotivovat žáka), proto je jeho volba naprosto zásadní.
Klasifikace kmenových oborů vzdělání – KKOV
Rozdělení oborů vzdělávání podle obtížnosti, s čímž souvisí délka studia a úroveň dosažené odbornosti.
Klasifikace žáka
Hodnocení žáka. Forma známkování se vyjadřuje stupni 1-5 (výborný, velmi dobrý, dobrý, dostatečný, nedostatečný). Další nejčastější formou je slovní hodnocení žáka.
Kurikulum
Obsahové a organizační předpisy, které jsou určeny především pro učitele ve školách k vedení a řízení učebního procesu. Součástí kurikulárních dokumentů jsou hlavně cíle vzdělávání, vzdělávací obsah, učební plán, časové dotace.
Metody výuky v odborném výcviku
Souhrn postupů s využitím materiálních prostředků, směřující k dosažení vytyčeného cíle ve výuce.
Motivace žáků
Základní předpoklad pro to, aby žák v profesním životě obstál a práce mu přinášela radost i uspokojení. Musí vědět, proč danou činnost vykonává, a především mít o její výkon zájem. Motivaci žáků velmi ovlivňuje vedle učitelů zejména firemní instruktor (správně motivovaný instruktor správně motivuje žáka), je tedy klíčovou osobou celého vzdělávacího procesu, na což je potřeba myslet při jeho výběru.
Odborný výcvik
Forma praktického vyučování, která spočívá v osvojování základních praktických dovedností, činností a návyků potřebných při výkonu povolání.
Organizační formy vyučování
Tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky. Jedná se o organizaci činnosti učitele i žáků při vyučování.
Poruchy vzdělávání
Mezi poruchy vzdělávání řadíme mentální postižení, tělesné a jiné zdravotní vady, smyslové vady, vady řeči a emocionální poruchy.
Problémový žák, problémová třída
Společným rysem těchto dětí je jejich obtížné přizpůsobování se společnosti. Vyžadují proto zvláštní výchovný přístup, odlišný od výchovy ostatní populace.
Profil absolventa
Souhrn znalostí a dovedností, které vykazuje absolvent daného studia.
Rámcový vzdělávací program – RVP
Je závazný dokument, který definuje základní cíle a obsahy vzdělávání. Z něj vychází školy při tvorbě vlastních – školních vzdělávacích programů.
Sociálně patologické jevy
Chování a jednání jednotlivců, které je charakteristické nezdravým životním stylem, nedodržováním sociálních norem či zákonů a nerespektováním požadavků, etických a morálních hodnot, tedy vychýlení zběžných norem či sociálního standardu společnosti.
Specifické poruchy učení
Žáci s těmito poruchami mají značné potíže při provádění určitého typu úloh, zatímco v jiných úkolech si vedou stejně dobře jako jejich vrstevníci.
Školní řád
Závazný předpis, který upravuje vnitřní život školy. Je platný a závazný pro všechny žáky, jejich zákonné zástupce, zaměstnance.
Školní vzdělávací program – ŠVP
Dokument, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání v konkrétní škole. Při jeho tvorbě se vychází z Rámcového vzdělávacího programu.
Tematický plán odborného výcviku – TPOV
Rozpis či časové rozložení učiva na celý školní rok do tematických celků. Jedná se o nepovinný, avšak doporučovaný dokument školy.
Typy výukových metod
Při výuce odborného výcviku jsou využívány zejména metody:
Klasické (výklad, popis, beseda, demonstrace, předvádění, laboratorní práce).
Specifické (práce s technickou a účetní dokumentací, instruktáž, simulační metoda, problémová metoda, inscenační metoda, cvičení, exkurze).
Učební plán
Představuje souhrn základních informací o organizaci vzdělávání na úrovni vyučovacích předmětů či jiných forem vzdělávání.
Učitel odborného výcviku
Pedagogický pracovník školy, zajišťující kvalifikovanou výuku odborného výcviku na školních pracovištích, případně v reálném prostředí zaměstnavatelů.
Výchovně vzdělávací proces
Soubor aktivit a interakcí mezi učitelem a žákem, které vedou k osvojení dovedností a vědomostí žáka.
Výuková jednotka
Způsob plánování procesu učení, který učitel provádí se svými studenty. Základní výukovou jednotkou je klasická vyučovací hodina trvající zpravidla 45 minut.
Způsob výuky
Způsob výuky ovlivňuje počet připravovaných žáků. Z tohoto hlediska rozdělujeme výuku na individuální, skupinovou a kombinovanou.
Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami
Žáci, kteří k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebují poskytnutí podpůrných opatření.