intro bg | Metodika spolupráce

Metodika spolupráce

firem a škol

Přejít na rozcestník

Metodika spolupráce

Hlavními aktéry v rámci odborné přípravy žáků jsou: 

Firmy/podniky/zaměstnavatelé: Firmou je míněn podnikatelský subjekt (založený fyzickou či právnickou osobou) za účelem podnikání. I když primárním cílem podnikání firem není (až na výjimky) vzdělávání, je pro účely spolupráce se školami důležité, aby firma měla takový předmět podnikání, který je v souladu nebo v příbuznosti s oborem vzdělávání na škole, s níž spolupracuje na odborné přípravě žáků. Kromě podnikatelských subjektů mohou spolupráci se školami navazovat také jiné veřejnoprávní organizace či příspěvkové organizace (nemocnice, vysoké školy, muzea, galerie, výzkumné ústavy, ústavy sociálních služeb, finanční úřady ad.). 

Funkční partnerství firmy a školy 

Základním stavebním prvkem, podmínkou zahájení a dalšího rozvoje odborné přípravy ve firmě je místní partnerství konkrétního zaměstnavatele s konkrétní střední odbornou školou. Partnerství by mělo jít nad rámec běžně využívané smlouvy o realizaci praktického vyučování v prostředí firmy a mělo by být smluvně ošetřeno. 

Smlouvy firma – žák – škola 

Od roku 2015 je umožněno, aby žák (resp. u neplnoletého žáka jeho zákonný zástupce) mohl uzavřít smlouvu o poskytnutí odborného vzdělávání na firemním pracovišti. Součástí smlouvy může být ustanovení o poskytnutí motivačního příspěvku či dalších benefitů žákovi i podmínky, za jakých bude vzdělávání u zaměstnavatele probíhat. Metodický pokyn MŠMT k uzavírání takového typu smluv je dostupný na tomto odkaze. Současně by měla být mezi danou firmou a školou, kterou navštěvuje žák, uzavřena smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování podle §12 vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (13/2005 Sb.). 

Obecná smlouva mezi firmou a školou o konání praktického vyučování 

Každá firma, která chce nabízet odborný výcvik ve svém prostředí, musí mít pro tyto účely s danou školou podepsanou příslušnou smlouvu. Tuto povinnost ukládá školský zákon. Výchozí podmínkou možnosti uzavřít smlouvu se školou je oprávnění firmy k činnostem, souvisejícím s daným oborem vzdělání. Náležitosti smlouvy jsou stanoveny Vyhláškou o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (13/2005 Sb.), a to v § 12.  

Co smlouva definuje 

Smlouva definuje zejména obory vzdělání a druh činností, které budou žáci ve firmě vykonávat, místo výkonu, časový rozvrh, délku praktického vyučování a den jeho zahájení, počet zapojených žáků, poskytování nástrojů a nářadí, způsob dopravy žáků do místa výkonu, způsob odměňování žáků za produktivní činnost, opatření k zajištění BOZP, podmínky spolupráce pověřeného zaměstnance školy a pověřeného zaměstnance firmy při organizaci a řízení praktického vyučování na pracovišti firmy, požadavky pro výkon firemních Instruktorů a ujednání o náhradě nákladů dalším stranám. V případě již dříve podepsané smlouvy je vhodné ověřit potřebu její případné aktualizace.  

Vzor smlouvy 

MŠMT připravilo vzorovou smlouvu a Metodické doporučení školám k zabezpečení jednotného postupu při uzavírání smlouvy o obsahu, rozsahu a podmínkách konání praktického vyučování, které má za cíl sjednotit postupy realizace praktického vyučování na pracovištích zaměstnavatelů. Doporučení lze nalézt zde.

Dlouhodobost spolupráce 

Spolupráce střední školy a firmy musí být z principu dlouhodobá. Období od nástupu žáka do prvního ročníku po absolvování oboru trvá několik let a není proto žádoucí měnit pravidla příliš často. Závazky firmy v rámci partnerství je proto třeba pečlivě zvážit a plánovat. Princip dlouhodobé spolupráce by se měl adekvátně projevit formou rámcové smlouvy/deklarace o spolupráci mezi firmou a školou na období delší, než je doba studia (například na období 7 let, popř. v členění na 4 roky při podpisu smlouvy a následné prodlužování o další 3 roky).  

Společné plánování odborné přípravy 

Požadavky firmy a školy se promítají do společné přípravy a definování obsahu a struktury odborné výuky. Spolupráce může probíhat na více úrovních, od zapojení do definování koncepce rozvoje školy, přes tvorbu a revize školních vzdělávacích programů (je-li úprava nutná), účasti na závěrečných zkouškách až po konkrétní specifikaci praktického vyučování v členění na prostředí firmy a školy. Firma v tomto případě přebírá spoluodpovědnost za úroveň vzdělávání žáka a jeho výsledky. Za základ rozšířené odborné přípravy v prostředí firem je možno považovat Tematický plán odborného výcviku, který zajišťuje, že rozdělení praktického vyučování mezi školu a firmu probíhá koordinovaně, za účelem rozvoje předem stanovených kompetencí žáka, a nikoliv ad hoc.  

Žák jako budoucí zaměstnanec 

Žák by měl být od počátku vnímán jako budoucí kvalifikovaný zaměstnanec. Účelem praktického vyučování ve firmě je umožnit žákovi osvojení odborných kompetencí, které potřebuje pro kvalifikovaný výkon svého budoucího povolání. Žák ve firmě nenahrazuje levnou, nekvalifikovanou pracovní sílu, ani zde není „trpěn“ jako gesto dobré vůle vůči školám, které „někam potřebují umístit žáky na praxi“. Za vzdělávání žáka ve firmě nesou odpovědnost vyčlenění zaměstnanci – Instruktoři. 

Odborná příprava nejlépe u stejného zaměstnavatele 

Některé školy místo jedné firmy upřednostňují model rotace žáků v různých firmách za účelem získání zkušeností z více prostředí a více zaměření daného povolání. Takový přístup může mít své opodstatnění, avšak není zcela kompatibilní s některými výše uvedenými principy odborné přípravy ve firemním prostředí. Na druhou stranu, pokud je firma schopna kvalitně naučit všechny dovednosti, které žák v rámci oboru potřebuje, není důvod jej nechat rotovat po více podnicích. Součástí strategické dohody o spolupráci firmy a školy by proto mělo být vymezení, zda a případně v jakém rozsahu bude odborná příprava žáka realizována v dané firmě po celou dobu jeho vzdělávání. Je nicméně možno připustit i rozdělení odborného vzdělávání na principu škola – firma či škola – více firem, jelikož finální odpovědnost za naplnění školního vzdělávacího programu a souladu se závěrečnými zkouškami zůstává ze zákona stále na škole. 

Praktická výuka na reálných pracovištích 

Základním „duálním prvkem“ je zásada, že odborná příprava žáka probíhá v maximální možné míře v reálném prostředí firmy, na reálných zařízeních/pracovištích a při reálných úkolech. Míra a rozsah zapojení firmy jsou dány smluvně a konkretizovány například v tematickém plánu odborného výcviku (Příloha 1). Ne vždy je možné, aby odborná příprava žáka probíhala plně v režimu firmy, vhodné rozdělení podílu praktického vyučování mezi firmu a školu odpovídá např. ročníku (začátek studia převážně ve škole, závěr převážně ve firmě) nebo zaměření firmy (obecné technologie ve škole, specifické technologie ve firmě). Možnosti a bariéry takového uspořádání byly ověřovány v projektu POSPOLU (2013-2015) a dále v pilotáži duálních prvků v Moravskoslezském kraji (od roku 2017) – uzavřené Memorandum o spolupráci je obsaženo v Příloze 2.

Pozice Instruktora 

Instruktor je osoba, která na firemním pracovišti vykonává činnosti spojené s praktickým vyučováním žáků ve firmě a s tím souvisejícími úkoly. Většinou se jedná o interního zaměstnance; jeho osobní náklady jsou daňovými náklady firmy. Je možno touto funkcí pověřit i externistu – např. učitele odborného výcviku spolupracující školy. Mít zřízenu pozici Instruktora zatím žádný zákon nepředepisuje. Pozice Instruktora praktické výuky u zaměstnavatele je od roku 2017 standardizovaná v Národní soustavě kvalifikací a lze si ji nechat certifikovat – podrobnosti zde.

Dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob se provádí za vedení a dozoru firemních Instruktorů. Podle § 14 Vyhlášky o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři (13/2005 Sb.) může jeden Instruktor vést nejvýše 6 žáků.  

Způsob výběru, přípravy (školení) a hodnocení (ověřování kvality práce) Instruktorů je klíčovou oblastí, protože na jejich kvalitě a motivaci bude z velké části záležet, zda spolupráce firmy se školou bude úspěšná, či nikoli. 

Pozice Odborníka z praxe 

Odborník z praxe je zaměstnanec firmy, který na základě smlouvy realizuje určitou část teoretického či praktického vyučování ve škole. Podle novely školského zákona o pedagogických pracovnících (562/2004 Sb.) z roku 2012 může ředitel školy pověřit odborníka z praxe výukou v max. rozsahu 50 % úvazku. Většinou se ale jedná o podstatně menší rozsah výuky. Dále může firma nabídnout učitelům odborných předmětů a praxe také stáž k rozšíření znalostí a dovedností v oboru jejich výuky. 

Praxe v učebních oborech 

V případě učebních oborů (kategorie H) činí podíl praktického vyučování až 50 % rozsahu oboru (a lze ho vykonávat v prostředí firmy v rozsahu dohodnutém se školou).  

Praxe v maturitních oborech 

V případě maturitních oborů kategorie M se v podnicích zpravidla vykonávají jen praxe v rozsahu čtyř týdnů za celé 4 roky trvání studia. Tyto mantinely škola nemůže překročit, protože je vázána parametry státních standardů (tzv. rámcových vzdělávacích programů), jimž musí odpovídat vzdělávací dokumenty školy (školní vzdělávací programy). Z tohoto důvodu je v případě maturitních oborů nutné se školou spolupracovat převážně jinými formami než rozsahem velmi omezenou praxí ve firmě, např. formou navazující a řízené prázdninové praxe.  

Přehledy oborů 

Přehled o jednotlivých oborech a kategoriích oborů lze získat snadno na webovém portálu www.infoabsolvent.cz. Užitečné informace o firmách, potřebách trhu práce, budoucích profesích i o školách lze získat také od pracovníků regionální platformy v rámci teritoriálních Paktů zaměstnanosti či platforem vzniklých díky projektu KOMPAS, které jsou ve všech krajích.  

Vytvoření nového školního vzdělávacího programu (ŠVP) 

Úplně nový školní vzdělávací program se připravuje zhruba 1 rok a platí po celou dobu studia žáka (učeň – 3 roky). Podle nových nebo podle zcela přepracovaných ŠVP se začíná učit vždy od 1. ročníku. Drobné úpravy stávajícího ŠVP lze provádět již v průběhu studia formou jeho dodatku. Nové a upravené ŠVP jsou vždy schvalovány ředitelem střední školy.  

Inspirací pro formulování potřebných kompetencí (výsledků učení), kterých by měl žák při odborné přípravě ve firmě dosáhnout, mohou být tzv. jednotky výsledků učení (ECVET) – ucelené soubory znalostí, dovedností a kompetencí pro danou část kvalifikace/oboru. S touto částí mohou účinně pomoci odborní pracovníci školy. Ukázky jednotek výsledků učení z nejrůznějších oborů lze najít zde.

Tematický plán odborného výcviku (TPOV) 

Tematický plán odborného výcviku (TPOV) by měl být klíčovým společným dokumentem firmy a školy, který definuje strukturu, obsah, rozsah a harmonogram odborného výcviku, v členění na praktické vyučování v prostředí firmy a praktické vyučování ve škole (pokud nebylo dohodnuto přesunutí praktického vyučování do firmy v plném rozsahu). Firma je přitom limitována zejména vlastními kapacitami na jedné straně a požadavky školy na straně druhé (ty vyplývají z požadavků ŠVP, resp. státního standardu RVP). Společnou snahou by mělo být členění praktické výuky mezi školu a firmu tak, aby škola poskytovala teoretické poznatky a znalosti vztahující se k danému oboru, zatímco ve firmě dochází k praktickému osvojování potřebných kompetencí.  

Dohoda firmy se žákem (jeho zákonným zástupcem) o poskytování motivačního příspěvku 

Finanční příspěvek může mít formu prospěchového stipendia (čili odměny za dosažení a udržení určitého školního prospěchu), motivačního příspěvku (za volbu oboru, docházku apod.), příspěvku na školní stravování, na cestovné, na ubytování ve školských ubytovacích zařízeních nebo příspěvku na pořízení osobních ochranných pracovních prostředků a dalších pracovních pomůcek.  

Odměna za produktivní činnost 

Odměna za produktivní činnost by měla být vyplácena pravidelně jako odměna měsíční (pokud žák produktivní činnost v daném měsíci vykonával.) 

Výše měsíční odměny  

Výše měsíční odměny pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin musí dosahovat alespoň 30 % minimální mzdy stanovené nařízením vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za) produktivní činnost poměrně upraví.  

Vykonává-li se praktické vyučování ve škole, stanoví v souladu s výše uvedenými pravidly konkrétní výši odměny žáka ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti. Stanovit pro tentýž rozsah produktivní činnosti odlišnou výši odměny tak lze pouze v případě odlišné kvality produktivní činnosti. Zákon č. 561/2004 Sb. neumožňuje zohlednit v odměně prospěch nebo chování žáka. (To však neznamená, že nelze do výše odměny promítnout například úroveň jednání žáka se zákazníky, která sice může mít vliv na hodnocení chování žáka, zároveň však určuje kvalitu produktivní činnosti.)  

Výši odměny za produktivní činnost vykonávanou ve školském účelovém zařízení nebo u jiné osoby určí buď ředitel školského účelového zařízení nebo jiná osoba v souladu s § 122 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. Řediteli školy, o jejíhož žáka se jedná, neposkytuje v těchto případech zákon č. 561/2004 Sb. možnost ovlivnit výši odměny. 

Zdanění odměny za produktivní činnost 

V souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je odměna za produktivní činnost příjmem ze závislé činnosti a je tak předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb.  

Žák jako poplatník daně z příjmů je v souladu s § 6 odst. 2 označován pro účely zákona č. 586/1992 Sb. jako „zaměstnanec“, to však neznamená, že jej lze považovat za zaměstnance ve smyslu pracovněprávním.  

Vzory dohod o poskytování motivačního příspěvku 

Vzory dohod o poskytování motivačního příspěvku zpracovalo Ministerstvo školství ve variantách pro zletilé a pro nezletilé žáky, spolu s průvodním doporučením. Lze je nalézt zde.

Materiálně-technické a personální podmínky pro realizaci odborné přípravy ve firmě 

Na žáky při praktickém vyučování ve firmě se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Rovněž odpovědnost za škodu způsobenou žákům při praktickém vyučování nebo naopak způsobenou žáky při praktickém vyučování se posuzuje podle obecně platných pracovněprávních předpisů. To platí i tehdy, aniž by mezi žákem a firmou, u níž praktické vyučování probíhá, existoval přímý pracovněprávní vztah. 

Přehled dalších prvků spolupráce firmy a školy nad rámec odborného výcviku učňů v prostředí firmy (výčet aktivit není uzavřený): 

  • Úpravy školních vzdělávacích programů 

Firma se podílí na formulování obsahu a struktury školních vzdělávacích programů a jejich průběžných úpravách. Každý obor školy (učební i maturitní) je definován tímto dokumentem. Z pohledu zaměstnavatele jsou hlavními prvky ŠVP konkrétní cíle vzdělávání, délka, formy, obsah a časový plán vzdělávání a podíl zapojení firmy. 

  • Firemní specialista (odborník z praxe) ve výuce teorie 

Firemní odborník-specialista se účastní školní výuky a v teoretických předmětech přenáší poznatky z praxe k žákům (zprostředkovaně i pedagogům).  

  • Odborné přednášky pro žáky 

Firma může pořádat vlastní odborné přednášky pro žáky, či jim umožnit přístup na vzdělávání organizované pro zaměstnance firmy. 

  • Exkurze pro žáky ve firmě  

Firma může uspořádat exkurze pro žáky (vhodné např. před zahájením vlastní realizace odborného výcviku), případně uspořádat exkurze i pro žáky ZŠ, tedy potenciální žáky spolupracující SŠ. 

  • Stáže pedagogů školy ve firmě 

Firma může nabídnout učitelům odborných i teoretických předmětů školy odbornou stáž na vybraných pracovištích ve firmě. Optimální rozsah stáže je v součtu do dvou týdnů v rámci školního roku, v závislosti na možnostech uvolnění učitelů v době tzv. vedlejších prázdnin (jarní, podzimní) nebo v průběhu závěrečných či maturitních zkoušek, pokud učitel není vázán povinností přítomnosti u nich. 

  • Účast na maturitních a závěrečných zkouškách 

Odborník z praxe je účastníkem profilových částí maturitní zkoušky a závěrečných zkoušek (v případě učebních oborů). 

  • Odborný rozvoj pedagogů školy 

Firma ve spolupráci se školou organizuje vzdělávací akce pro pedagogy (odborné přednášky, workshopy k novým technologiím, trendům v odvětví atp.), exkurze pedagogů ve firmě. 

  • Poradní sbor školy 

Firma má svého zástupce v poradním sboru školy složeném ze zaměstnavatelů (pokud je takový poradní sbor ustaven), popř. ve školské radě. 

  • Koncepční záměry rozvoje školy 

Firma se podílí na koncepci rozvoje školy a ovlivňuje tak další směřování vzdělávacího zařízení. 

  • Finanční a materiální podpora školy 

Firma pomáhá škole finančně (dary, dotace) a/nebo materiálně (poskytuje vybavení učeben, stroje, software, spotřební materiál pro praktické vyučování). 

  • Motivační příspěvky a stipendia pro žáky 

Ačkoliv dohody o poskytování motivačních příspěvků jsou záležitostí smluv firmy s jednotlivými žáky, může být tento bod rovněž součástí specifické/rámcové dohody firmy se školou, jako jedna z forem dlouhodobé spolupráce. Výši, rozsah a podmínky vyplácení motivačních příspěvků a prospěchových stipendií žákům stanovuje firma. 

  • Kariérové poradenství  

Firma je zapojena do aktivit kariérového poradenství školy. Příkladem může být spoluúčast zástupce zaměstnavatele na kariérových akcích pro žáky školy (pohovory nanečisto, stínování, mentoring atp.) či akcích pro rodiče žáků nebo pro výchovné poradce. 

  • Nábory a PR 

Firma je zapojena do školních propagačních akcí a do náborových aktivit. Příkladem může být spoluúčast zástupce zaměstnavatele na burzách středních škol či akcích pro žáky a jejich rodiče. 

  • Praxe studentů maturitních oborů  

Studenti maturitních oborů si i v současnosti často musí hledat praxi sami. Systematická spolupráce může spočívat v zajištění nabídky odborné praxe ve spolupracující firmě.  

  • Nabídka pracovních příležitosti pro žáky školy 

Firma nabízí krátkodobé pracovní příležitosti pro žáky školy v průběhu studia – typicky jako letní brigády. Pracovní příležitosti firma nabízí dle možnosti žákům učebních i maturitních oborů. Spolupráce v této oblasti by měla být založena na nabídce v souladu s oborem vzdělávání žáků, protože pak přispívá k jejich odbornému rozvoji během studia/odborné přípravy. Součástí spolupráce je i možnost pracovního uplatnění po řádném dokončení studia. Nabídka brigád i pro absolventy, kteří pokračují dále ve studiu, je osvědčený způsob udržení kontaktů s bývalými praktikanty. 

  • Projektová výuka / praktické úlohy zaměstnavatele pro žáky školy 

Zvláště u maturitních oborů je vhodné dojednat zapojení firmy do projektové výuky, buď zadáváním vhodných úloh z praktického prostředí firmy, nebo i zapojením žáků do vnitrofiremních projektů různé úrovně a rozsahu. Firma zajišťuje a organizuje zadávání projektových úloh či vyhlašování soutěží pro žáky spolupracujících středních odborných škol. Nutná je úzká součinnost s učiteli školy, odpovídajícími za konkrétní projektovou výuku. Výhodou je, že žák je motivován reálným dopadem problému, který řeší. Pomáhá žákům také při osvojení principů projektové činnosti, projektového myšlení. 

  • Další profesní vzdělávání 

Spolupráce firmy se školou může vedle počátečního vzdělávání žáků probíhat i v oblasti dalšího vzdělávání. Nabízí se například možnost autorizace školy pro zkoušky z profesních kvalifikací využitelných firmou v rámci Národní soustavy kvalifikací a/nebo realizace příslušných vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů.