Přejít na rozcestník
Jak spolupracují firmy a školy z pohledu žáka?
Tak jako se od sebe liší jednotlivé studijní obory, tak se od sebe odlišují i jednotlivé spolupráce mezi středními školami a firmami. Nedokážeme vydefinovat pouze tu jednu správnou formu, jak by měla spolupráce vypadat, ale můžeme Vám ukázat možnosti, které jsou praxí ověřené a dát tipy, jak se v této oblasti orientovat.
Základní informace
Odborné vzdělávání a příprava (OVP) probíhá v prostorách školy (školní dílny, laboratoře), v modelových pracovištích (školící střediska – vlastní provozovny školy) nebo přímo v pracovním prostředí spolupracující firmy.
Žáci zde získávají kompetence a odborné znalosti potřebné k jednotlivým profesím. Většinou záleží pouze na motivaci žáka, zda bude mít zájem odbornou praxi absolvovat ve škole nebo v reálném pracovním prostředí.
Na školní praxi se žákům věnují učitelé odborného výcviku, kteří jsou zaměstnanci školy. A na pracovištích s žáky pracují instruktoři – speciálně proškolení pracovníci firmy. Výuka v obou případech se opírá o školní vzdělávací program, který je ve většině případů do specifikován TPOV.
Co dá OVP v reálném prostředí firmy?
- samostatnost
- rozhled v pracovních procesech
- přehled moderních trendů v daném oboru
- kontakty na potenciální zaměstnavatele (prvním pracovním kontaktem může být už brigáda)
- možnost učit se od „expertů“ přímo v provozu
- vidět smysl a využitelnost toho, co znáte z učebnic
- různorodost učebních materiálů, vjemů apod.
Žák ve firmě
Žák a pracovní doba
Pokud půjde žák na praxi do firmy, kde je nastavena pracovní doba na 12-hodinové směny, nebo se směny točí v třísměnném provozu – nemusíte se bát, že praxi budete absolvovat s tímto pracovní rozvržením.
Legislativa na rozložení pracovní doby pro žáky myslí a upravuje ji následně:
- vyučovací jednotkou je vyučovací den,
- v prvním ročníku nesmí být odborná praxe delší než 6 vyučovacích hodin,
- dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin.
- mají přestávky shodně s jejich zaměstnanci,
- délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.
Žák a finanční odměny
A. Odměna za produktivní činnost
Podle legislativy musí firma, škola žáku za produktivní činnost zaplatit odměnu ve výši minimálně 30-ti % z minimální mzdy při týdenní pracovní době 40 hodin. Aktuální minimální mzdu zjistíte na stánkách MPSV.
| Minimální mzda měsíční mzda | Hodinová minimální mzda | Minimální odměna za produktivní činnost |
| 15.200 Kč | 90,50 Kč | 27,15 Kč |
POZOR – celková doba praxe se nemusí rovnat odpracované době za produktivní činnost.
Ukažme si to na příkladu – žák (např. obor kadeřník) má 6-ti hodinovou odbornou praxi za den. Jeho praxe vypadá následně: 5,25 hodiny nácvik jednoduchého pánského střihu. 15 minut mytí hlavy klientovi, 30 pánský střih. Z 6ti hodinové pracovní doby měl žák:
- 5 hodin a 25 minut praxe bez vzniku příjmu
- v 45 minutách vznikl žáku nárok na odměnu za produktivní činnost, tj. odměnu za činnost která přináší příjem. Za tento den bude žáku příslušet odměna odpovídající 45-ti minutám práce (to je minimálně 20,36 Kč v případě že hodinová odměna bude zmiňované minimum 27,15 Kč/hod).
Výše odměny je ve většině případů řešena ve smlouvě o OVP, která je uzavírána mezi firmou a střední školou.
B. Motivační příspěvky
Stipendium je finanční podpora, která motivuje žáky a studenty v aktivitách souvisejících se studiem. Nárok na stipendium vzniká žáku po splnění předem stanovených podmínek poskytovatelem (firma, kraj, škola) stipendia.
Na středních odborných školách se nejčastěji můžeme setkat s motivačním nebo prospěchovým stipendiem, které žáky motivuje k lepším studijním výsledkům nebo ke spolupráci s danou firmou i mimo oblast praxe. Výše stipendia i jeho podmínky vyplacení jsou určeny v dohodě, kterou uzavírá žák (popř. zákonný zástupce) a organizace poskytující stipendium. Součástí dohody bývá většinou i dohoda o budoucí pracovní smlouvě – tzn. že žáku odpadne starost po ukončení vzdělání hledat zaměstnání. A pokud byste chtěli pokračovat ve studiu dále – nevadí, ve většině případech se dá s firmou domluvit na odložení nebo třeba můžete poté pokračovat ve spolupráci formou SS nebo VŠ stáží. Pamatujte, zde je vše o domluvě.
Zajímá Vás, jak taková dohoda může vypadat? Na stránkách MŠMT můžete nahlédnout do doporučených vzorů.
Vzory dohod berte s nadhledem – každá firma si: předmět – obsah – to, za co a za jakých podmínek, v jaké výši a kdy stipendium žáku vyplatí, určuje sama podle jejich uvážení a možností. Většinou jsou stipendia vyplácena po ukončení školního pololetí, tzn. 2x za rok.
Jste řemeslník? A Váš potomek chce pokračovat v tradici?
V případě, že jste živnostník nebo vlastníte malou rodinnou firmu v oboru, může vás potomek odbornou praxi vykonávat přímo u Vás. Samozřejmě po kontrole, že provozovna splňuje podmínky BOZP pro výkon OVP a vedení střední školy s tím souhlasí.
Bližší informace získáte přímo na středních školách, dnech otevřených dveří nebo online dnech otevřených dveřích.
Více informací k problematice finanční a legislativní stránce naleznete zde.